Nový produkt je představen velice přátelsky a to prostřednictvím kresleného příběhu na http://books.google.com. Veškeré oficiální informace jsou pak dostupné na Blogoscoped.com, prohlížeč prozatím běží pouze na systému Windows.

Neoficiální představa Google může být třeba následující. Na vašem počítači je nainstalován nějaký open-source operační systém, zřejmě Linuxového typu. Po zapnutí počítače se automaticky připojíte k internetu, pokud je připojení k dispozici, a bez jakéhokoliv zásahu uživatele nabíhá prohlížeč Chrome. Startovací stránkou je ideálně iGoogle.com. Na stránce je několik hlavních sekcí. První je emailový widget (Google jim říká gadgety) v podání Gmailu. Druhá sekce ukazuje vaše aktuální schůzky pro daný den, obsah dodává Google Calendar. Třetí sekci představují Google Dokumenty, kde můžete najít poslední zpracované texty a tabulky. A ejhle, naskakuje „instantní“ zpráva od jednoho z vašich kontaktů. Pochopitelně doručená přes Google Talk. Hned se jí budete věnovat. Jen co v rychlosti přelétnete nejnovější RSS zprávy v Google Reader gadgetu. Nade vším pak trůní jedno velké pole pro vyhledávání. Pole, které představuje pro Google hlavní zdroj příjmů a které umožňuje to, že za žádný z výše uvedených programů, které běžný uživatel počítače potřebuje ke svému životu, nemusíte zaplatit ani korunu.

Technicky má Google vše pod kontrolou. Chrome je vybaven novým javascriptovým strojem, který je na míru šitý Google aplikacím. Teoreticky by jejich běh měl být v Chrome rychlejší a bezpečnější než v jiných prohlížečích. Pokud se uživatel odpojí od internetu, potřebnou funkcionalitu dodá technologie Google Gears. Po opětovném připojení k síti se pouze synchronizují dokumenty (případně elektronická pošta a aktuální novinky) mezi online a offline verzí. Pokud jde o vývojáře ostatních aplikací, budou vítáni. Své aplikace budou moci pomocí API napojit na platformu Googlu. Vše pak poběží na Google App Engine. Tím vznikne komplexní ekosystém pro vše, co dnes od výpočetní techniky očekáváme.

Kdo si pak koupí Windows od Microsoftu? A bude si třeba ještě pořizovat kancelářskou sadu MS Office? Je jasné, že v nejbližších několika málo letech se v Redmondu nemusí obávat razantního poklesu obratu a zisku. Co pak ale? Před Microsoftem je tak nová výzva. Není také bez zajímavosti informace, která proběhla na Twitteru. Známý blogger Robert Scoble prohlásil, že Microsoft zvažoval použít jméno Chrome pro svůj prohlížeč medií nové generace. Prý ale od tohoto záměru ustoupil.

P.S. Chrome jsem zkusil. Je velmi rychlý (palec nahoru), inovativní (např. Task manager – palec nahoru) a nekompletní (chybí pluginy – palec dolů).

Napsáno pro Digitalne.cz.

Srovnávat oba projekty je dost těžko možné, ale přesto: z obou služeb mám velmi různé dojmy. Plugin od AllPeers jsem osobně zkoušel velmi letmo, přišlo mi to zajímavé z pohledu technologií, nicméně jako produkt velmi těžko prodejné. Cílení na skupinu power-users prohlížeče Firefox spolu s neexistencí jasného obchodního modelu se ukázaly jako smrtelné.

To, že nadšení z technologií nestačí, ví určitě moc dobře Roman Staněk. Po dvou success-stories (Netbeans, Systinet) rozjíždí svou třetí společnost s názvem Good Data Corporation. Co nabídne? Prozatím nejsou zcela zřejmé detaily služby, půjde však o business intelligence platformu pro analýzu obchodních dat, tvorbu reportů, provoz datových skladů (data warehousing) a datovou integraci. Něco málo lze vyčíst ze screenshotů na adrese http://www.gooddata.com/product/. V úvodním popisu je uvedena ona magická nálepka Web 2.0. Přijde mi, že v tom případě naprosto oprávněně.

Osobně se mi líbí tyto věci:

• Jednoduchý vstup zdrojových informací (zajímavé by bylo napojení na případné API podnikového systému, čímž by se ještě více usnadnilo zadávání dat)
• Možnost sdílení reportů a spolupráce v týmu, navíc s podporou tagování (Napadá mě, jestli by šlo nějak využít data od zákazníků, ty agregovat a následně nabízet benchmarking třeba pro daný vertikální trh, jak to podobně dělá Salesforce)
• Relevantní výstupy jsou dostupné pomocí RSS kanálů, takže uživatel nemusí na webu služby „viset“ celou pracovní dobu
• Aplikace má „sociální“ rozměr, obsahuje tzv. activity stream, který je dobře známý z Facebooku, LinkedIn a dalších sociálních sítí a služeb.
• Řešení je on-demand (pravda, ono ani dnes nemá cenu vyvíjet jiná řešení
• Klíčová je ale zřejmě možnost integrace platformy s jinými systémy, například pomocí nabízeného API. Otázkou pak zůstává, zda-li bude služba dostupná i prostřednictvím widgetů (třeba pro iGoogle), rozumné by mi přišlo také napojení na Google Docs přes API.

Nechme se ale překvapit, demo produktu se má objevit ve druhém kvartálu 2008 Myslíte si, že „Dobrá data“ Romana Staňka a jeho týmu skončí v náruči některého z leaderů globálního trhu firemního softwaru, jak tomu bylo ve dvou předchozích případech?

Jaké další zprávy z webhostingového světa mě zaujaly? Předně rozšíření nabídky on-demand hostingových služeb amerického Amazonu, o kterých zde již byla řeč. V rámci Amazon Web Services (AWS) je nyní možné využívat i databázi nazvanou SimpleDB. Jde o „webovou službu pro dotazování se nad strukturovanými daty v reálném čase“, tolik aspoň téměř doslovný překlad z webu AWS. Služba úzce spolupracuje s příbuznými webovými službami Amazonu S3 a EC2. Principy práce s databází jsou velice podobné ostatním webovým službám Amazonu. Také účtování je obdobné. Platí se za procesorový čas (14 centů za hodinu), datové přenosy (od 10 centů za 1 GB) a úložný prostor (1,50 dolarů za 1 GB měsíčně).
Doplněno: Ani Intel nechce, aby mu ujel vlak on-demand hostingu. Prostřednictvím své investiční firmy Intel Capital kupuje část společnosti Nirvanix, která je přímým konkurentem webových služeb Amazonu.

Taky jsem už psal, že hostuji u firmy Mosso. V neveřejném diskusním fóru, kam mohou přispívat pouze platící zákazníci, jsem objevil poučnou diskusi o škálovatelnosti webhostingových služeb. Jeden zákazník se svěřil, že na jejich webu očekávají nápor uživatelů. Prý poběží reklama na jejich web v televizi, on-line reklamu mají zajištěnou přes Yahoo a MSN, u obou portálů hned na úvodní stránce. Nápor uživatelů by prý měla zvládat hlavně tzv. „landing page“. Ta by měla být hostovaná na clusteru u Mossa, obrázky na této přistávací stránce ale budou dodávány přes CDN firmy Akamai. Návštěvnost by měla teoreticky dosáhnout během několikahodinové špičky cca 80 000 návštěvníků za hodinu.

No a co na to Mosso? Údajně během několika málo hodin absolvoval provozovatel zmíněných stránek telefonickou konferenci se dvěma administrátory firmy Mosso. Ti, aby zajistili hladký průběh reklamní kampaně zákazníka, dočasně přemístili jeho web na méně vytížený cluster. Navíc osobně dohlíželi na aktuální vytížení daného clusteru. V diskusi také zazněla zajímavá rada: hostovat web paralelně ještě na záložním systému u jiného poskytovatele s tím, že by se v případě potřeby jen přesměrovala doména na jinou IP adresu (u DNS se použije minimální doba TTL). Tolik tedy krátce o hostingu, požadavcích na něj kladených a schopnosti i ochotě těmto požadavkům vyhovět.

Mimochodem, které stránky byste nominovali do soutěže o nejhnusnější prezentaci?

Blok přednášek obsahoval následující čtyři položky:

• „Budoucnost mapových aplikací a příklady praktických použití“ od Tomáše Forcheho ze Seznamu
• „Jak vytvořit originální projekt aneb konec kopírování v Čechách“ s podtitulem „Česká premiéra unikátního systému Rubicus, který chce určovat světové trendy“ od Víta Vrby z firmy Westcom
• „Software + services = budoucnost webu“ od Jiřího Karpety z českého Microsoftu
• „Vliv technologií Web 2.0 na transformaci ICT průmyslu“ aneb „Zánik trhu komerčního softwaru“ od Jiřího Donáta z A.T. Kearney.

Tomáš Forche má na starosti mapy Seznamu a jeho přednáška tak byla prezentací vlastního produktu. Na projekčním panelu ukazoval několik screenshotů, které mi připadly jako věrné kopie maps.google.com, které sám používám. Taky jsem si všiml, že jeden z posluchačů vedle mě, pán ve středních letech, si dal během prezentace map malého „šlofíčka“ Nejzajímavějším faktem byla pro mě smutná skutečnost, že zhruba 90% zpětné vazby, kterou tým Seznamu od komunity uživatelů map dostává, je zcela bez hodnoty. Všichni prý jen nadávají a kritizují.

Poté vstoupil na scénu Vít Vrba šéfující Westcomu a hned úvodem prohodil, že čte TechCrunch a že průměrná výše investic do internetových start-upů je v USA mnohem vyšší než u nás v České republice. Tak přemýšlím, jak je to možné a čím to asi bude No ale to hlavní poselství znělo, že Westcom v žádném případě nejde cestou „Copy & Paste” inovací (Tomáš dělal, že to neslyší ). Pak následovala česká premiéra CMS řešení Rubicus, které má být zdarma (Westcomu nevadí, že budou pár let ztrátoví), má být údajně zcela jiné než produkty konkurence (ta prý ani neexistuje prozatím) a hlavně má jít o světový produkt, jakým kdysi byla Rubikova kostka (pozn. autora AKTUALIZOVÁNA: pokusím se napsat už jsem napsal svůj názor na aplikaci v příštím příspěvku). Takže druhá produktová přednáška v řadě. BTW, ten pán, co spal, mezitím odešel pryč.

Mně osobně nejvíce zaujala řeč pana Jiřího Karpety z Microsoftu. Klidně a sebevědomě prezentoval nové trendy, které do jisté míry určuje sám Microsoft, a dále to, jak se Microsoft mění a hlavně jak pomáhá vydělávat peníze druhým, což mu samotnému přináší zisk. K dobru přidal několik poutavých příkladů z praxe, jak nové technologie a marketing dokáží prosadit dobrý nápad. Sakra, nebo to bylo naopak? Že by dobrý nápad dokázal prosadit technologie? Vážně už nevím I tak jsem ale měl dojem, že snažení Microsoftu má hlavu a patu a tím pádem, že jde stále o starou dobrou „cash-cow“. Z úst pana Karpety zaznělo také to, že u nás v ČR to s těmi „světovými“ službami není až takové horké. Třeba mu to Víťa natře, až o něm Míša Arrington napíše na www.techcrunch.com

Závěr patřil Jiřímu Donátovi a jeho na mě poněkud akademické, byť poučné přednášce o tom, jak se společnost a technologie společně ruku v ruce mění, aby svět byl lepším místem k žití. Řeč pana Donáta šla napříč mnoha obory: technika a technologie, psychologie, sociologie, historie, ekonomie. Ale ano, ono to vše spolu souvisí, to víte, že ano. Po jízdě časoprostorem jsme se dobrali závěru. Komerční software ve stávající podobě zanikne, nastupují služby, které vše obstarají. Tak věřím, že pan Karpeta šel hned po skončení akce do nejbližší pojišťovny, aby uzavřel životní pojištění kombinované s penzijním připojištěním Ze skutečně obsáhlého a jednoznačně užitečného rozboru pak pro mě vypadl jeden zásadní fakt. A to, že internet se stává strukturovanějším. Já vím, možná si řeknete, že je to blbost. Nicméně pan Donát má rád formát iCalendar, já zase osobně dávám přednost mikroformátu hReview. Mimochodem, víte, co je to osobní počítač? Pan Donát říká, že takový stroj, na kterém se dají provozovat MS Windows v aktuální verzi

Pronajmete-li si prostor pro své webové stránky nebo webovou aplikaci u tradičního poskytovatele, obyčejně si předplatíte hosting na 3 měsíce, mnohdy na celý rok dopředu. Po aktivaci služby můžete neomezeně využívat přidělené zdroje, tedy úložný prostor (do výše dané diskové kvóty) a výpočetní výkon serveru (využitelná operační paměť a procesorový čas). Je však takový princip poskytování služby – spotřeby spravedlivý a vychází vstříc zákazníkovi? Ne tak docela. Zákazník, který hostuje na serveru jednoduchou statickou prezentaci s minimální návštěvností zaplatí tolik, co zákazník, který na stejném webhostingovém programu hostuje náročnou databázovou aplikaci, kterou navštěvují tisíce lidí. Přestože se snaží webhosteři nabízet co nejflexibilnější webhostingové programy či „výhodné“ balíčky služeb, popřípadě nabízejí konfigurátory služeb, stále jde o stejný typ spotřeby hostingu formou „All You Can Eat“. Od hříchu nás pak uchrání, resp. řešením je tzv. on-demand hosting (někdy se nazývá utility computing), neboli hosting na vyžádání, který odpovídá první možnosti „á la carte“. Zákazník pak platí pouze za to, co skutečně využije.

Na českém trhu však takový hosting nehledejte. On-demand hosting je poměrně hodně využívaný v zámoří a jeho nejčastěji zmiňovaným poskytovatelem a propagátorem je Amazon.com. Pod značkou Amazon Web Services (AWS) nabízí především řešení Amazon Simple Storage Service (Amazon S3) pro uložení dat na internetu. Po zaregistrování můžete se službou okamžitě pracovat. Za každý uložený gigabajt zaplatíte 15 centů měsíčně, tedy asi 3 koruny. Zvlášť se počítají datové přenosy, cena za přenesený gigabajt začíná na 10 centech (2 Kč).

Výpočetní kapacitu pak zajišťuje služba Amazon Elastic Compute Cloud (Amazon EC2). Způsob využívání služby je obdobný. Účtuje se 10 centů za spotřebovanou hodinu procesorového času, cena za datové přenosy začíná opět na 10 centech 1 GB. Mezi dalšími službami z portfolia AWS lze najít například řešení pro elektronickou komerci Amazon E-Commerce Service (ECS) nebo platební službu Amazon Flexible Payments Service (Amazon FPS). Služby AWS využívají například 37signals, jejichž webové projekty si získaly více než 1 milion uživatelů, nebo webmailová služba Webmail.us.

Z nastupujících trendů vývoje hostingu mě nejvíce zaujala virtualizace. Ruku v ruce s ní kráčí právě trend on-demand hostingu. Spojením obou myšlenek pak vzniká obrovský prostor pro nové služby (on-demand aplikace) a plnohodnotné poskytování softwaru jako služby (SaaS).

Kde vidíte příležitosti vy? Používáte nějakou konkrétní on-demand službu? Jakou?

Pro jednoduchost srovnání následujících hostovaných Software-as-a-Service řešení s výše uvedeným případem pomiňme nejrůznější desktopové open-source alternativy kancelářských balíků jako například OpenOffice.org, které jsou dostupné zcela zdarma.

Zadání je tedy následující: nechci platit licence za produkty Microsoftu a přesto chci psát a tisknout nejrůznější texty, vytvářet tabulky s grafy, přijímat a odesílat elektronickou poštu, plánovat schůzky a v optimálním případě tohle všechno sdílet s kolegy. Co se nabízí na internetu?

Nejblíže po ruce nám bude asi služba Google Apps, která ač sama nechce podle slov šéfa Googlu Erica Schmidta, je poměrně vážným konkurentem tradičnímu balíku Office z dílny Microsoftu. Google Apps obsahuje populárního webového poštovního klienta Gmail, chatovací program, dále kalendář, textový editor a tabulkový kalkulátor, tvůrce webových stránek a výhledově také program pro tvorbu prezentací. Základní verze programu je zdarma, prémiová verze stojí 50 dolarů pro jednoho uživatele na 1 rok. To je o něco málo více než 1 000 Kč, což je 12krát méně než pořizovací cena programu MS Office. Dlužno dodat, že služba Google Apps má před sebou ještě dlouhou cestu, aby byla skutečně stoprocentním konkurentem tradičního Office balíku. Zásadní výhodou Google Apps je určitě možnost sdílení vytvářeného obsahu a on-line spolupráce spolu s cenou produktu.

Mnohem dále než Google Apps je firma AdventNet se svým produktem Zoho. Portfolio balíku Office Suite pro on-line spolupráci je daleko širší než u Googlu. Mimo „klasické“ položky obsahuje sada například tvůrce wiki webů (používám ho pro Nápovědu na http://webhosting.wiki.zoho.com), software pro on-line konference, pro řízení projektů, dále CRM software nebo prostředek pro vytváření databázových aplikací podobný programu MS Access. Většina programů ze sady Office Suite je zdarma, za vybrané programy se platí několik desítek dolarů ročně za každého uživatele. Zoho nabízí také plug-in pro MS Office a pro vývojáře API rozhraní. Rychlost přidávání nových produktů a funkcí je u firmy Zoho přímo strhující, stačí se podívat na firemní blog.

Tolik tedy ve stručnosti dvě z mnoha Software-as-a-Service možností, které dnešní internet nabízí pro práci v kanceláři. No a úplně bych zapomněl na ten slíbený hosting. Ono by to vlastně ani moc nevadilo, za chvíli na něj zapomeneme všichni. Bude kdesi v pozadí všech webových aplikací, jen mnohem méně viditelný než dnes.