Předmětem prodeje jsou následující položky:

1. Obsah umístěný na adrese www.hormart.cz, tedy zejména vlastní stránky (ASP skripty a související) a obsah databáze (MS SQL), které vznikaly v průběhu let 2000 až 2008. Kromě „front-end“ stránek je k dispozici i jednoduchá administrace, kde si jednotliví poskytovatelé hostingových služeb sami aktualizují záznamy v databázi.
2. Databáze obsahuje:
   • Kompletní katalog českých webhostingových služeb (74 poskytovatelů hostingových služeb s kontakty, 336 programů webhostingu, 18 elektronických obchodů, 126 pronájmů dedikovaných serverů, 128 programů server housingu)
   • Více než 100 emailových adres předplatitelů pravidelného newsletteru
   • Archiv novinek (125 položek), které odpovídají vydaných tiskovým zprávám.
3. Web hormart.cz měl ještě nedávno PR5, nyní má PR4. Můj dlouhodobý nezájem a nedostatek péče se projevil především na návštěvnosti webu, která se v současné době podle Google Analytics pohybuje v mizerných desítkách návštěv za den, když ještě v roce 2005 byla o řád výše. Stávající návštěvnost tak tvoří především indexovací roboti, pokud aktuální nefiltrované statistiky nelžou.
4. Z mého pohledu nejcennější je mediální zviditelnění serveru HorMart.cz. Pravidelné sestavování žebříčku největších českých webhosterů zajistilo značce HorMart.cz velice častě zastoupení v domácích odborných i main-streamových mediích. Seznam všech zmínek je na http://www.hormart.cz/napsali.asp. Navíc poslední dvě tiskové zprávy byly podkladem pro zpracování reportáže na televizní stanici ČT24.
5. Zřejmě druhou nejcennější položkou je archív pořadí největších webhosterů pro roky 2003 až 2008. Jde o 6 excelovských souborů, které v číslech dokumentují vývoj webhostingového trhu po jednotlivých čtvrtletích v uplynulých 6 letech.
6. Vlastnictví domény (hormart.cz) nemůžu převést, neboť název domény je zároveň názvem mé firmy HorMart s.r.o. Nabízím však přesměrování veškerého webového provozu na adresu, kterou si kupující určí (nastavením DNS záznamů nebo redirect skriptem). Doplnění: web i po aukci může kupující provozovat na doméně hormart.cz, pokud si to bude přát. Omlouvám se za nejasnou formulaci.
7. Přihazuji vlastnictví domény www-webhosting.cz (prozatím adresa tohoto blogu), jde sice o trošku podivnou doménu, zřejmě ale pořád lepší než hormart.cz pro stránky zabývající se webhostingem.
8. Jakákoliv následná činnost z mé strany není předmětem tohoto prodeje a závisí výhradně na případné další vzájemné dohodě mezi mnou a kupujícím.

Pro koho je taková investice dobrá?

Jako ideálního adepta na koupi serveru HorMart.cz vidím český internetový magazín zaměřený na oblast internetu. Integrací do stávajícího webu s jistou návštěvností může kupující snadno zvýšit návštěvnost katalogu webhosterů a jejich služeb. Stejně tak může být pro kupujícího zajímavé doplnit si vlastní obsah o webhostingový produktový katalog. Oba tyto fakty by se pak měly pozitivně odrazit na zvýšených reklamních příjmech.

Pakliže bude kupující pokračovat v průzkumech trhu a pravidelném kvartálním sestavování pořadí největších domácích hostingových společností, může si snadno zajistit přízeň medií a to internetových i tradičních. Jde tak o velice dobře použitelný PR nástroj, pomocí něhož může kupující zvýšit svou vlastní medializaci.

A proč prodávám?

Postupem času jsem server stále více a více zanedbával, nyní běží spíše vlastní setrvačností. Web o českém webhostingu není nadále mou prioritou a přímo nesouvisí s aktivitami, které mě živí a kterým se chci nadále věnovat. V cizích rukách může zase ožít a prosperovat.

Google nedávno uvedl na trh svou hostingovou službu Google App Engine, což není nic jiného, než odezva na úspěch on-demand hostingu v podání Amazonu. Obě služby se dají popsat jako platformy pro provoz zákaznických aplikací, někdy se mluví o tzv. cloud hostingu. Jejich účtování probíhá tak, že zákazník platí pouze za spotřebovaný výpočetní výkon či uskutečněné datové přenosy (tedy model on-demand, o kterém zde už byla řeč). Zajímá-li Vás podrobné srovnání obou platforem, přečtěte si článek Comparing Amazon’s and Google’s Platform-as-a-Service (PaaS) Offerings od Diona Hinchcliffe.

Malá otázka do pléna: chtěli byste provozovat svou webovou aplikaci na sdíleném hostingu, řekněme za 19 korun měsíčně, na přetíženém pět let starém serveru v garáži (rozuměj „serverovně“), která je uzamčená jedním visacím zámkem? Anebo budete spíše důvěřovat Amazonu či Googlu a jejich infrastruktuře, do které každá z firem investovala během let nemalé peníze a která zvládá obsluhovat požadavky milionů uživatelů z celého světa spolehlivě a s minimální odezvou?

Kam tím vším mířím? Divte se, ale řeč je opět o Webu 2.0, tedy spíše o jeho základních principech. Propojte jednotlivé prvky systému (v tomto případě servery) do sítě (jakéhosi virtuálního clusteru), učiňte tuto síť globální a zajistěte lokální dostupnost služby (třeba pomocí content delivery network). Výsledný efekt takové služby (globální hostingové platformy) pak není prostým součtem výkonů jednotlivých serverů zapojených do sítě, tudíž nejde o pouhou kvantitativní změnu. Výsledná služba totiž přináší uživatelům zcela novou kvalitu, která je nesrovnatelná s .. například devatenáctikorunovým hostingem.

Napadá mě analogie se službou del.icio.us, kterou používám pro sociální „záložkování“. Když si ukládám své oblíbené URL adresy v prohlížeči, je to v pořádku. Když používám del.icio.us (přidejte si mě , získám totéž a i něco navíc. Dozvím se, jaké další zajímavé články či užitečné informace stojí za přečtení, resp. pozornost. Jsou to ty, které si uložily mé spřátelené kontakty, tedy lidé, kteří se zajímají o podobné věci jako já a kterým po odborné stránce důvěřuji. Výše uvedenou novou kvalitou je zde přístup k filtrovanému toku odborných informací.

A proto: není třeba diskutovat o tom, co je a co není Web 2.0. Je třeba inovovat. Ne pro inovaci samotnou, ale pro novou kvalitu, kterou ocení uživatelé v globálním měřítku. Jinak se v naší malé zemi rozloží nejen webhosteři, ale pomalu a jistě i ostatní poskytovatelé internetových služeb. Nechtějte to pak cítit!

Záznam reportáže je k dispozici na webu ČT24 včetně videa (nenašel jsem způsob, jak ho sem „embedovat“). Ano, moji rodiče měli radost ze svého synka, to ale není v tento moment až tak důležité. Tím, jak bylo dané téma podáno, se mi jasně a opakovaně potvrzuje podstatnější fakt. A sice, že internet, web, e-maily a vše s tím související, nejsou pro běžného člověka ničím podstatným nebo nepostradatelným. Vlastně jde o okrajové téma.

Takže zase musím dát za pravdu Janu Herzmannovi, šéfovi firmy Factum Invenio. Ten na konferenci Czech Internet Fórum řekl: „Myslíme si, že víme“. Měl tím na mysli obraz světa, který vidíme na obrazovce počítače. Je takový svět skutečný? A mě napadá další otázka: způsobí nástup služeb Webu 2.0 revoluci v užívání internetu do té míry, že internet nebude představovat nástroj, který nás odtrhuje od reality?

Pokud ano, do konce letošní zimy bych to nečekal Nebo co myslíte vy?

Jaké další zprávy z webhostingového světa mě zaujaly? Předně rozšíření nabídky on-demand hostingových služeb amerického Amazonu, o kterých zde již byla řeč. V rámci Amazon Web Services (AWS) je nyní možné využívat i databázi nazvanou SimpleDB. Jde o „webovou službu pro dotazování se nad strukturovanými daty v reálném čase“, tolik aspoň téměř doslovný překlad z webu AWS. Služba úzce spolupracuje s příbuznými webovými službami Amazonu S3 a EC2. Principy práce s databází jsou velice podobné ostatním webovým službám Amazonu. Také účtování je obdobné. Platí se za procesorový čas (14 centů za hodinu), datové přenosy (od 10 centů za 1 GB) a úložný prostor (1,50 dolarů za 1 GB měsíčně).
Doplněno: Ani Intel nechce, aby mu ujel vlak on-demand hostingu. Prostřednictvím své investiční firmy Intel Capital kupuje část společnosti Nirvanix, která je přímým konkurentem webových služeb Amazonu.

Taky jsem už psal, že hostuji u firmy Mosso. V neveřejném diskusním fóru, kam mohou přispívat pouze platící zákazníci, jsem objevil poučnou diskusi o škálovatelnosti webhostingových služeb. Jeden zákazník se svěřil, že na jejich webu očekávají nápor uživatelů. Prý poběží reklama na jejich web v televizi, on-line reklamu mají zajištěnou přes Yahoo a MSN, u obou portálů hned na úvodní stránce. Nápor uživatelů by prý měla zvládat hlavně tzv. „landing page“. Ta by měla být hostovaná na clusteru u Mossa, obrázky na této přistávací stránce ale budou dodávány přes CDN firmy Akamai. Návštěvnost by měla teoreticky dosáhnout během několikahodinové špičky cca 80 000 návštěvníků za hodinu.

No a co na to Mosso? Údajně během několika málo hodin absolvoval provozovatel zmíněných stránek telefonickou konferenci se dvěma administrátory firmy Mosso. Ti, aby zajistili hladký průběh reklamní kampaně zákazníka, dočasně přemístili jeho web na méně vytížený cluster. Navíc osobně dohlíželi na aktuální vytížení daného clusteru. V diskusi také zazněla zajímavá rada: hostovat web paralelně ještě na záložním systému u jiného poskytovatele s tím, že by se v případě potřeby jen přesměrovala doména na jinou IP adresu (u DNS se použije minimální doba TTL). Tolik tedy krátce o hostingu, požadavcích na něj kladených a schopnosti i ochotě těmto požadavkům vyhovět.

Mimochodem, které stránky byste nominovali do soutěže o nejhnusnější prezentaci?

Firma Research and Markets, která se zabývá průzkumy trhu, publikovala zprávu „On-Demand Offerings Driving US Hosting Revenues“. V materiálu lze najít následující zjištění, která se týkají trhu ve Spojených státech:

• Rostou výdaje na aplikační hosting (CMS, CRM, ERP apod.), tento trend má pokračovat až do roku 2011.
• Aplikační hosting by měl tvořit dvě třetiny celkových tržeb za hosting v roce 2011.
• Nabídka on-demand hostingu na americkém trhu je hnací silou pro růst tržeb poskytovatelů hostingových služeb.
• Poptávka po on-demand hostingu se má zvyšovat i v následujících dvou letech.

V předchozím příspěvku jsem psal, že hlavním hráčem v oblasti on-demand hostingu je americký Amazon se svou službou Amazon Web Services (AWS). Evropa dosud klidně podřimovala na on-demand polštářku. Teď se ale probudila skotská hostingová firma XCalibre Communications a spustila službu FlexiScale. Služba je velice podobná produktu Amazonu, na rozdíl od něj ale podporuje také Windows technologie. FlexiScale navíc nabízí již od začátku spuštění služby SLA, což právě Amazon dlouhou dobu nenabízel ke svým webovým službám. Uvidíme, jak se trh bude dál vyvíjet a zda-li bude místo pro další hráče na trhu. O své místo v on-demand světě se perou ještě například MediaTemple (USA) nebo Q-Layer (Belgie).

Mimochodem, víte kolik platí WordPress.com za on-demand hosting u Amazonu? Matt Mullenweg se na svém blogu svěřil, že jeho firma využívá službu Amazon S3 jako primární úložiště pro portál WordPressu. Na začátku prý platili 200 dolarů měsíčně, teď se účet vyšplhal na 1500 dolarů za měsíc. To už je pak možná lepší zvolit poskytovate „tradičního“ hostingu. Co tak třeba špičkoví Rackspace s jejich fanatickou podporou a Zero-Downtime sítí? To by mohla být dobrá volba Jen nebýt toho nešťastného náklaďáku, co jim včera poslal celé datacentrum s „nulovým výpadkem“ na pár hodin do kytek

To už ale neplatí! Stačí vzít v úvahu následující zprávy, které přinesl tento týden:

• Služba FeedM8 dramaticky roste. Za poslední měsíc získala tisícovku nových uživatelů.
• Google údajně dodá na trh ještě do konce roku 50 tisíc mobilů pod vlastní značkou Gphone.
• Google představil mobilní verzi své webové kanceláře Google Docs. Nedávno byla navíc vypuštěna mobilní verze AdSense a nový mobilní Gmail.
• Nokia spouští mobilní platformu Ovi. K ní se pak jistě bude hodit jako přídavek nová Nokia N810.
• A aby toho nebylo málo, tak do hry vstupuje i Skype se svým vlastním mobilem určeným primárně pro trhy mimo americký kontinent.
• Za zmínku stojí také to, co za to všechno tak trošku může (i když se to nestalo tento týden): iPhone.

Česká společnost Wirenode, která nedávno spustila projekt mobilní platformy (webhosting včetně tvůrce mobilních stránek), si tak nemohla zvolit lepší načasování. Spolumajitel firmy Tomáš Zeman se navíc vydal na měsíční road-show po Silicon Valley, kde mimo jiné okouzlil publikum na akci Lunch 2.0. Takovým odvážným, pro malou českou IT firmu netradičním a přitom nezbytným krokem si získali lidé z Wirenode mé sympatie

Stejně tak je použitelná i celá aplikace na www.wirenode.com. Sám jsem vyzkoušel dvě možnosti. Prvně jsem si vytvořil jednoduchou osobní mobilní stránku importem informací z mého profilu na LinkedIn. Výsledek je možné vidět (pomocí mobilu) na http://janhorna.wirenode.mobi. Poté jsem vytvořil pouhým zadáním adresy RSS kanálu mobilní verzi tohoto blogu, dostupná je na http://webhosting.wirenode.mobi. Oba dva testy mi zabraly dohromady několik málo minut soustředěné činnosti. Dlužno dodat, že všechny služby mobilního hostingu jsou zcela zdarma. Do budoucna by mě zajímal příjmový model celého projektu – prodej reklamy nebo nadstandardní prémiové služby za měsíční paušál?

Služba firmy Wirenode je prozatím poměrně mladá. Jako nejzajímavější se mi jeví právě možnost generovat mobilní verzi blogu či informačního serveru z RSS kanálu. Přesně to dělá například výše zmíněná služba FeedM8, která do mobilních stránek vkládá reklamu a příjmy z jejího prodeje si dělí s dodavatelem obsahu (RSS kanálu). FeedM8 tak na rozdíl od Wirenode, kteří nyní poskytují „pouhou“ technologii, dodává obsah a zároveň nabízí možnost výdělku. Wirenode však plánuje jít ještě o krok dále. Součástí mobilní platformy má být také možnost sdílení mobilních stránek, zpracování statistik návštěvnosti a pomůcky pro propagaci mobilního webu.

Z mého pohledu zásadnější a přednější by měla být spolupráce s tvůrci a správci internetového obsahu, ať už jde o samostatné blogy, zpravodajské a informační servery či portály. Příležitost skýtají také stále oblíbenější komunitní servery, hlavně Facebook nebo server MySpace, který se také otevírá vývojářům právě po vzoru Facebooku. Dost dobře si dokážu představit taky mobilní „sociální“ widget ve stylu Twitteru s jednoduše aktualizovatelným statusem „Co právě dělám?“ Naopak hrozbu vidím v tom, že poskytovatelé obsahu si sami vytvoří stránky optimalizované pro mobilní přístup. Pomoci jim v tom mohou technologie jako například platforma .NET od Microsoftu, která automaticky přizpůsobuje výstupní formát webové stránky koncovému zařízení.

Tak držme palce, ať se česká mobilní platforma od Wirenode prosadí na globálním trhu. Na viděnou či na slyšenou bez počítače, jen s telefonem v ruce

Používáte nějaké webové služby na svém mobilním telefonu? Pokud ano, jaké?

Diego je také mistrem komunikace. Prvně o sobě dává vědět asi takto:

From: „Diego da Silva“
Date: Sun, 26 Aug 2007 22:06:32
Subject: website

hello,

i like your website. it very popular. you must make lots of money. if you want to keep it that way, send 1000 USD with Western Union to: Diego da Silva, Brasilia, Brazil.

if not, i will destroy your website. trust me, better to share your business, then to have no business.

have a nice day. i await your answer.
Diego

Po neúspěšném vyjednávání přichází slíbená odplata. Diego naplno využívá crowdsourcing, protože dobře ví, jak vybudovat a ochočit si komunitu. Jeho počínání nabývá skutečně mimořádných rozměrů. Webová farma, která je do útoku zapojena, čítá více než 10 000 infikovaných počítačů po celém světě, které dohromady generují datový tok větší než 1 Gbps. Cíl útoku je zasažen, server bezvládně padá na kolena, aby zase po pár hodinách vstal z mrtvých.

Diego je ale neúnavný a vytrvalý:

From: „Diego da Silva“
Date: Fri, 14 Sep 2007 21:57:57
Subject: another warning

so, i see ur site is up again. to keep it that way, you know what you have to do. the increased to 2000 EUR now.

you have 2 days to pay it, or you know what will happen.

Diego da Silva,
Brasilia, Brazil

Útok trvá s přestávkami již pátý týden, vždy jde o několik hodin soustředěných požadavků na konkrétní IP adresu, přestávky mezi útoky jsou v řádu dnů. Zasažena je pokaždé celá VLAN daného zákazníka. Ostatní zákazníci nejmenované hostingové společností jsou naštěstí mimo nebezpečí.

Teď by asi bylo na místě napsat nějaký závěr, osobní hodnocení nebo něco podobného. Jenže mě nic nenapadá. Technologie se obrací proti těm, kteří je užívají v souladu s tím, pro co byly původně vytvořeny. Tak si pak vzpomenu na film Matrix a napadne mě jen .. za jak dlouho?

P.S. Příběh není smyšlený. Útok stále trvá a je cílen na internetový server jednoho ze zákazníků domácí hostingové společnosti. Za poskytnutí detailů týkajících se výše uvedeného případu děkuji svému zdroji, který si nepřál být, stejně jako hostingová společnost, jmenován

Pronajmete-li si prostor pro své webové stránky nebo webovou aplikaci u tradičního poskytovatele, obyčejně si předplatíte hosting na 3 měsíce, mnohdy na celý rok dopředu. Po aktivaci služby můžete neomezeně využívat přidělené zdroje, tedy úložný prostor (do výše dané diskové kvóty) a výpočetní výkon serveru (využitelná operační paměť a procesorový čas). Je však takový princip poskytování služby – spotřeby spravedlivý a vychází vstříc zákazníkovi? Ne tak docela. Zákazník, který hostuje na serveru jednoduchou statickou prezentaci s minimální návštěvností zaplatí tolik, co zákazník, který na stejném webhostingovém programu hostuje náročnou databázovou aplikaci, kterou navštěvují tisíce lidí. Přestože se snaží webhosteři nabízet co nejflexibilnější webhostingové programy či „výhodné“ balíčky služeb, popřípadě nabízejí konfigurátory služeb, stále jde o stejný typ spotřeby hostingu formou „All You Can Eat“. Od hříchu nás pak uchrání, resp. řešením je tzv. on-demand hosting (někdy se nazývá utility computing), neboli hosting na vyžádání, který odpovídá první možnosti „á la carte“. Zákazník pak platí pouze za to, co skutečně využije.

Na českém trhu však takový hosting nehledejte. On-demand hosting je poměrně hodně využívaný v zámoří a jeho nejčastěji zmiňovaným poskytovatelem a propagátorem je Amazon.com. Pod značkou Amazon Web Services (AWS) nabízí především řešení Amazon Simple Storage Service (Amazon S3) pro uložení dat na internetu. Po zaregistrování můžete se službou okamžitě pracovat. Za každý uložený gigabajt zaplatíte 15 centů měsíčně, tedy asi 3 koruny. Zvlášť se počítají datové přenosy, cena za přenesený gigabajt začíná na 10 centech (2 Kč).

Výpočetní kapacitu pak zajišťuje služba Amazon Elastic Compute Cloud (Amazon EC2). Způsob využívání služby je obdobný. Účtuje se 10 centů za spotřebovanou hodinu procesorového času, cena za datové přenosy začíná opět na 10 centech 1 GB. Mezi dalšími službami z portfolia AWS lze najít například řešení pro elektronickou komerci Amazon E-Commerce Service (ECS) nebo platební službu Amazon Flexible Payments Service (Amazon FPS). Služby AWS využívají například 37signals, jejichž webové projekty si získaly více než 1 milion uživatelů, nebo webmailová služba Webmail.us.

Z nastupujících trendů vývoje hostingu mě nejvíce zaujala virtualizace. Ruku v ruce s ní kráčí právě trend on-demand hostingu. Spojením obou myšlenek pak vzniká obrovský prostor pro nové služby (on-demand aplikace) a plnohodnotné poskytování softwaru jako služby (SaaS).

Kde vidíte příležitosti vy? Používáte nějakou konkrétní on-demand službu? Jakou?

Provozujete-li (nebo se chystáte provozovat) zajímavý projekt, nejlépe s nálepkou Web 2.0, který je určen pro globální publikum a tudíž obsahuje anglickou jazykovou mutaci, můžete získat hosting pro svou aplikaci zcela zdarma. V případě zájmu mě prosím kontaktujte a přiložte URL stávajícího projektu nebo jeho stručný popis, klidně i obojí. Na oplátku požaduji pouze zpětný odkaz v zápatí vašeho webu.

Je možné využít všech běžných hostingových technologií, tedy převážně těch běžících na operačním systému Linux a na platformě Windows. Hostingový systém navíc také nově podporuje Ruby on Rails aplikace. Jako aplikační server se využívá webový server LiteSpeed. Každá RoR aplikace může využívat dva „rails“ procesy běžící na webových serverech LiteSpeed. Jeden proces má přitom k dispozici 64 MB paměti. Za vyšší příplatek (týká se standardního placeného hostingu) lze využívat i další varianty RoR hostingu, buď program se 4 procesy nebo variantu s 8 procesy, každý proces má vždy alokováno 64 MB paměti.

Jsem zvědav na vaše reakce a ukázky Web 2.0 projektů

Doplněno: nabídka hostingu zdarma není, aspoň prozatím, časově omezena.

Je zde však jeden z mého pohledu mnohem podstatnější fakt. A sice to, že domácí webhosting je prozatím poměrně izolovaný od zbytku světa. V době, kdy internet neuznává hranice, je to až s podivem. A zvláště v dnešní době, kdy technologie prorůstají do společnosti natolik, že podstatným způsobem mění její fungování. Pochopitelně vliv není jen jednostranný, společnost zpětně ovlivňuje technologie a přetváří si je k obrazu svému. Trend, který se „nálepkuje“ těžko definovatelnou značkou Web 2.0, je zřejmý, u nás méně, v zahraničí mnohem více. Stačí jmenovat služby MySpace, Facebook (odkazuji na můj profil), Flickr, YouTube či del.icio.us (mé „lahodné“ odkazy).

U nás vládne v tomto směru spíše vyčkávací taktika. A pokud přece jenom něco, tak jde většinou o projekty zaměřené pouze na české uživatele. Takové pak mohou uspět jen částečně kvůli malé velikosti českého trhu. Podle mě je na čase vydat se za hranice, překonat ostych či jazykovou bariéru nebo neschopnost prosadit dobrý nápad. Přece mi neříkejte, že někde mezi Ašem Aší a Českým Těšínem není nikdo, kdo by něčeho takového nebyl schopen!

Možná, že právě webhosteři by měli jít příkladem. Vždyť virtuální povaha hostingových služeb umožňuje snadnou expanzi na zahraniční trhy. Navíc poskytovatelé webhostingu patří k technologickým lídrům a de facto vytváří podhoubí pro veškeré fungování internetu, resp. pro správný chod všech internetových služeb. K tomu lze ještě připočíst fakt, že domácí trh hostingových služeb je stále těsnější a součtem – řešením by tak mohlo být český hosting exportovat. Pochopitelně ne tradiční hosting, ale službu (nebo aplikaci) přizpůsobenou novým trendům a potřebám. Co třeba takový utility hosting (on-demand hosting) nebo DIY služba? Napadá vás případně jiná aplikace nebo služba?

P.S. Máte-li chuť na obsáhlejší čtivo o Webu 2.0, pak si přečtěte diplomovou práci Adama Zbiejczuka. Pro českého čtenáře velice vhodný „framework“ pro další práci