Otázka: jak využíváte sociální sítě?

Radan Dolejš z týdeníku Ekonom se na LinkedIn ptá, jak kdo využívá v pracovním životě LinkedIn a jiné sociální sítě. Odpověděl jsem mu, ale mírně jsem to „přešvihl“, tak to dávám i sem na blog:

Možná by slušelo na úvod uvést čtenáře do kontextu. K internetu je dnes připojena asi 1 miliarda lidí. Z toho na sociálních sítích je dnes cca 650 milionů lidí (Facebook 150 mil., konkurenční platforma OpenSocial – MySpace atd. má asi 500 mil. členů). V „nejpokročilejších“ zemích má na některé ze sociálních síti profil více než polovina obyvatel dané země. Česko výrazně zaostává a to i vinou malého počtu obyvatel, kdy je obtížnější dosáhnout kritické masy (a tím pádem efektu laviny při další penetraci sociálních sítí).

Osobně užívám nejvíce LinkedIn, Facebook, Twitter a FriendFeed, všechny téměr výhradně kvůli práci. Praxe ukazuje, že užitečnost každé sociální sítě odpovídá užitečnosti jednotlivých kontaktů, které mám v dané sociální síti. Když jdu do hospody s někým, kdo nemá co zajímavého říct, tak je mi to stejně k ničemu, jako když ho mám mezi kontakty na Facebooku.

Sociální sítě se uplatní tam, kde se propojí virtuální svět s reálným. Příklad: jsem z Brna a minulý týden jsem jel do Prahy. Tuto informaci jsem dal do svého statusu na Facebooku. Během asi 15 minut bylo pod mým statusem cca 5 komentářů od mých „pražských“ kontaktů, že by se rádi se mnou sešli. Okamžitě jsme se dohodli, že uspořádáme malé setkání lidí okolo Webu 2.0/social media, tak jsme založili na Facebooku novou událost. Každý z účastníků poslal na své relevantní kontakty pomocí Facebooku pozvánky na setkání (jde o velmi dobře propracovaný event management). Ani ne 24 hodin poté jsme se všichni sešli tváří v tvář a pokecali o virtuálních světech, Facebooku, Webu 2.0 apod.

Druhou stránkou věci je využítí sociálních sítí jako distribučního kanálu pro prodej výrobků a služeb, pro zvýšení povědomí o značce, evangelizaci, tzv. user engagement atd. Forrester Research udělal výzkum důvěryhodnosti jednotlivých typů sdělení a plných 85% lidí důvěřuje zprávě od svých přátel. Mnohem níže jsou pak v žebříčku důvěryhodnosti např. televizní reklama, webové stránky firmy aj. Tedy sociální sítě jsou ideálním nosičem právě pro taková důvěryhodná sdělení, což si plně uvědomují jednak provozovatelé sociálních sítí i moudré společnosti. Transparentnost trhu se dramaticky zvyšuje, uživatelé jsou schopni si např. pomocí Twitteru velice rychle vyměňovat zkušenosti (dobré i ty špatné) ohledně firem či značek.

Tedy jde o obrovskou výzvu pro firmy, jak lépe komunikovat se svými zákazniky. Kdo se dokáže rychle přizpůsobit, tak vyjde ze stávající krize mnohom silnější. Obávám se ale, a to hlavně u nás, že neznalost a uzavřenost zvítězí. S jasnými a neblahými důsledky.

Napsat komentář